Výuka na dálku školám vadí a hrozí soudem. Obávají se, že znalosti studentů upadnou

1 týden před 18

Výuka na dálku školám vadí a hrozí soudem. Obávají se, že znalosti studentů upadnou

Univerzitní auly českých vysokých škol jsou prázdné již od března, kdy byl v Česku nouzový stav vyhlášen poprvé. Tehdy se téměř ze dne na den přímá výuka přesunula z přednáškových místností do virtuálního světa. V něm bude studium pokračovat i nadále. 

Česká konference rektorů v pátek poukázala na to, že zavádění opatření je mnohdy hektické. "Jsme zaskočeni nepředvídatelností zásahů vnějších aktérů, a to často bez jakékoli synchronizace na jejich straně," vysvětluje předseda konference rektorů Petr Sklenička. A upozorňuje na situaci, kdy "Národní akreditační úřad pro vysoké školství neumožnil přechod na plnou distanční výuku, oproti tomu Hygienická stanice hlavního města Prahy až na drobné výjimky zakázala jinou než distanční výuku".

Univerzity: Nechte rozhodování na nás

Hygienikům - kteří o opětovném zavedení dálkové výuky rozhodli - členové České konference rektorů a Rady vysokých škol dále vytýkají, že opatření vzniklo bez předchozí konzultace s vedeními škol. Podle nich jsou vysoké školy v Česku natolik kompetentní, aby samostatně vyhodnotily stav šíření nákazy a zavedly potřebná opatření samostatně na základě aktuálního vývoje místní epidemické situace.

"Rada vysokých škol proto žádá všechny příslušné orgány veřejné moci, aby všechna svá rozhodnutí s potenciálním dopadem na vysoké školy před jejich vyhlášením konzultovaly alespoň s jejich zákonnými reprezentacemi, tak aby negativní dopady na chod vysokých škol byly minimální," doplňuje Petr Sklenička.

Zrušení zákazu nebo soud

Opatření týkající se on-line vzdělávání bylo nejprve zavedeno na pražských univerzitách, postupně se rozšířilo i do ostatních krajů. I tam se proti němu akademici ostře vyhranili.

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš dokonce vyzval jihomoravskou krajskou hygienickou stanici, aby mimořádné opatření k výuce na vysokých školách odvolala, protože podle právníků univerzity nemá hygiena k vydání takového opatření zákonnou kompetenci, a je tudíž v rozporu se zákonem.

"Pokud nebude Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje tyto výhrady reflektovat, budeme nuceni obrátit se na soud s návrhem na zrušení tohoto opatření. Věřím však, že k vyřešení celé situace dojde již na základě našeho upozornění," píše v dopisu adresovaném krajské hygienické stanici rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Distanční výuka dopadne nejvíce na prváky

Nyní pro všechny vysokoškolské studenty platí, že nesmí docházet na výuku, s výjimkou individuálních návštěv knihoven a studoven, individuálních konzultací, zkoušení v přítomnosti maximálně 10 lidí, laboratorních, experimentálních nebo uměleckých prací za přítomnosti nejvýše 15 lidí a klinické a praktické výuky a praxe.

Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy taková situace nejvíce ovlivňuje studenty prvních ročníků. "Přicházejí do nového prostředí, čeká je neznámé prostředí, jiný styl výuky a zkoušení než na základní či střední škole, někteří bydlí mimo domov," vysvětluje Zima. Při výuce na dálku je podle něj klíčová komunikace mezi učitelem a studentem i studentů mezi sebou. Byť skrze obrazovky.

Dle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové se bude resort snažit prosadit, aby nováčci měli výjimku a se studijním systémem, novými kantory a spolužáky se mohli seznámit osobně.

Logicky se nabízí otázka, jestli toto - dosud v takové míře nepoznané - neosobní vyučování nebude mít negativní vliv na vědomosti studentů. Podle analytika vzdělávání Daniela Münicha to nelze shrnout paušálně. Podle něj to závisí na míře studijní sebekázně studentů, jejich rodičích či IT vybavení, které mají doma k dispozici.

"Velmi závisí také na oboru, respektive předmětu studia, na IT vybavení na straně školy a zcela zásadně na dovednosti pedagogů učit distančně. Ty rozdíly jsou podle mého názoru propastné, ale zatím máme pouze fragmentované osobní zkušenosti," popisuje Münich.

Z dubnového průzkumu společnosti Kalibro vyplynulo, že co se týče znalosti informačních technologií, na tom čeští kantoři nejsou příliš dobře. "Podle průzkumu Talis jsou pod evropským průměrem, dobře připraveno se cítí 28 procent učitelů," vysvětlil Daniel Münich a doplnil: "Vůbec netuší, jaké jsou možnosti."

Pokud to potrvá měsíce, učitelé budou muset zvolnit

Podle Münicha už je dnes jisté, že dopady distanční výuky zvýší již tak velké nerovnosti v přístupu ke vzdělání. A je jasné, že čím déle to bude trvat, tím se negativní dopady budou prohlubovat.

"Opakovat látku, což je méně náročně, lze týdny, ale pokud to trvá měsíce, už to ztrácí smysl. Stále více žáků a studentů s délkou on-line výuky ztrácí takzvanou nit a přestává chápat obsah výuky," říká Münich. To se však na dálku špatně zjišťuje a hůře se pak pomalejším žákům i pomáhá. "Po měsících on-line výuky se mezi žáky a studenty zvýší rozdíly v dosaženém pokroku. Někteří se už dále přestanou takzvaně chytat a učitel buď musí výrazně zpomalit, nebo je prostě 'obětovat'," doplňuje.

Jaký vliv může mít dlouhodobé bezkontaktní vyučování na kvalitu vzdělání, se redakce zeptala i ministerstva školství. Mluvčí resortu Aneta Lednová uvedla, že nemusí znamenat zásadní újmu v případě, že výuka je dobře organizovaná, vyučující se studenty komunikují a studenti získávají podporu a zpětnou vazbu.

Nicméně Daniel Münich míní, že pro vysokoškolské vzdělávání bude "šok z covidu-19" v řadě ohledů i pozitivní. "K výrazně vyšší intenzitě využívání on-line digitálních nástrojů mělo na našich kamenných vysokých školách dojít již dávno, ale přílišná konzervativnost, nepružnost a jistá pohodlnost související s rutinou tomu dosud bránily," upozorňuje Münich.

Jak ve skutečnosti výuku na dálku vnímají sami studenti, se pokusila zjistit Masarykova univerzita v Brně. A proto v létě mezi nimi provedla průzkum. Studenti ocenili především zájem a nasazení pedagogů, chyběl jim však osobní kontakt, motivace k učení se doma a přímá interakce a diskuse. "Všechny tyto poznatky jsme nyní využili při přípravě modelu pro podzimní semestr," upozorňuje rektor brněnské univerzity Tomáš Bareš.

Nenahraditelná praxe

Kromě vysokých škol je od pondělí přímá výuka zakázána také na středních školách v regionech, které jsou na semaforu nákazy označeny červeně nebo oranžově.

Přitom platí, že výpadek standardní výuky je největším problémem pro střední praktické školy, ve kterých je praxe klíčová v osvojování dovedností studentů. "Realizace praktické výuky na dálku je velmi obtížná, často nemožná. Právě ta trpěla na jaře distanční formou výuky nejvíce, jelikož je na škole nebo ve firmách pro žáky nenahraditelná," vysvětluje Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov v Praze.

Ředitelé středních škol se nyní nejvíce obávají, že kvůli pandemii zůstanou školy zavřené příliš dlouho. Podle nich to může mít výrazný vliv na kvalitu vzdělání. "Maximální doba, po kterou je možné distanční výuku na středních školách realizovat, aby to nemělo vliv na prospěch a znalosti žáků, je dle mého názoru tři až čtyři týdny," varuje Janeček.

Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky, mluví dokonce až o výrazném poklesu míry vzdělanosti dětí. "Pokud by školy zavřely na delší dobu, úroveň znalostí současných žáků se nenávratně sníží."

Přečtěte si celý článek